Příběhy patří k lidem odedávna. V současné době v západní civilizaci probíhá jev, který je

odborníky nazýván "narrative turn", tedy "návrat k vyprávění".Také jedna z nových knih o klimatické krizi, nese příznačný název: Klima - nový příběh 

Narativní pedagogika a také narativní environmentální výchova využívají příběhy jako prostředky edukace. Teoretické pozadí ekonaratologie bylo v ČR poprvé publikováno nedávno (Jančaříková, 2008).

Nejde ale jen o lidské příběhy, jedním z hlavních cílů narativní ekologické výchovy je, aby se lidé naučili rozumět příběhům živého a neživého světa a pocítili touhu je chránit (Nanson, 2005).

Schopnost porozumět příběhům přírody je přímo závislá na množství času s přírodou a v přírodě stráveným. Toto porozumění rozvíjí environmentální senzitivitu, osobnostní charakteristiku založenou na poznávání přírody, porozumění přírodě a schopnosti odhalit, že někde něco neprobíhá tak jak by mělo a touze pomoci a ochraňovat přírodu (Wilke, 1993).

Osobně vidím přínos "příběhové enviromentální výchovy" v možnosti oslovit i fantazijní typy dětí.. Bohužel moje zkušenost, jak je pojímána práce s knížkou v EVVO -využívá se v 90% dětská naučná přírodovědná literatura -což určitě analytickým typům dětí vyhovuje, ale není jich většina. Zvláště v raném věku bychom měli zvážit, zda "matku přírodu" rozkouskujeme do kategorií, názvů a skupin a nenecháme děti prožít vztahy a souvislosti,.Uvedu názorný příklad- chceme-li děti uvést do magického světa hub (je rozhodně spousty dětských "atlasů" s básničkami, obrázky)-ale nějak chybí BIG PICTURE - jakou roli v systému lesa mají? Ale např. v dětské knížce "Příhody malého Kořínka" to děti prožíjí s napětím emoční vazbou s hlavním hrdinou .

Semínko mezi řádky  

projekt podpořený Libereckým krajem "Strategické partnerství v oblasti naplňování Koncepce EVVO Libereckého kraje"

S knihovnami a dětskou literaturou pracuji dlouhodobě (původní moje aprobace je Č-VV), cca 8 let spolupracuji s knihovnou v Železném Brodě v rámci projektu BOOKSTART ,což je evropský projekt ,jak zapojovat rodiny s dětmi-cílová skupina jsou nečtenáři. Cením si přístupu, že se pracuje s celými rodinami (myslím, že zde by si EVVO mohlo vzít příklad ) - nečeká se, až se dítě naučí číst,ale pracuje se již s předčtenářskými kompetencemi a hlavně se inspiruje a podporuje rodinné prostředí.

Co má ještě společného EVVO a výchova ke čtenářství? Rozvoj vnímavosti, koncentrace, citlivosti, imaginace . Moje specifikum, že i knížky „vytahuji ven do terénu" (již 10 let průvodcuji přírodní klubík pro předškoláky)- a knížka to má totiž v interiéru v sousedství rychlých médiií (mobily, tablety, obrazovky) hodně těžké v atraktivitě pro děti,ale třeba hamaka čítárna na stromě má své specifické kouzlo.

V první fázi našeho projektu byl úkol vytvořit inspirativní nabídku pro rodiny, knihovny, MŠ, mateřská a rodinná centra , zvolili jsme on line prezentaci pro jednodušší šíření a možnost propojování (odkazy). Jednotlivé lekce (projekty knížek) jsme ověřovali převážně s třídami MŠ,skupinami rodičů s dětmi BOOKSTART ,přírodními kluby (případně nižšími ročníky ZŠ, případně družiny),ale v této úvodní fázi ještě nešlo o dlouhodobou spolupráci s jednou MŠ (to nás čeká v návazné fázi projektu.)

Kromě konkrétních dětských knih (případně úryvků) jsme nabídli i další literaturu k tématu (leckdy i pro dospěláky -pro širší souvislosti), dokonce v rámci lesního rodinného centra ve Všeni vznikl cyklus besed pro rodiče nad konkrétní inspirativní knihou (zatím jsme diskutovali tyto knihy :

J.Kršňák :Digiděti

 Danešovi :Svobodná hra 

A.Weber:Víc bláta.